Jak bydlet v bytě, na který nemám

Zpestřit si občas život tím, že změníme destinaci díky dovolené, je fajn. Ale nejvíce času stejně trávíme pobytem doma, a proto je velmi důležité, kde vlastně bydlíme.

Interiér bytu si můžeme vždycky přetvořit k obrazu svému. Zrekonstruovat, pořídit jiné vybavení, lépe si vymalovat… Co ale nedokážeme, je přemístit nemovitost do lokality, ve které se nám bude bydlet, fungovat a celkově žít lépe. Každý to máme subjektivně nastaveno jinak. Někomu vyhovuje spíše okrajová lokalita, kde je více klidu, zeleně. Někdo pro svou vnitřní pohodu potřebuje naopak být v centru, kde je rušno, kde se pořád něco děje. Řidiče může trápit nedostatek parkovacích míst, jiného zase to, že nemá žádný kontakt s vnějškem v podobě balkonu/lodžie/terasy/předzahrádky… Jinými slovy to, co nám vyhovuje, nemáme, a spoustu lidí samozřejmě nemá na to, aby si mohla koupit to, co jim vyhovuje a tam, kde jim to vyhovuje, nebo kde to potřebují mít například kvůli práci, či školce/škole pro děti, apod.

Při dnešních cenách nemovitostí logicky není divu, že si spousta z nás nemůže dovolit to své vysněné bydlení koupit. A nejen kvůli vysokým cenám nemovitostí, ale rovněž kvůli vysokým úrokovým sazbám. Ruku v ruce jde o spojité nádoby, které dohromady utváří možnost, nebo nemožnost koupě. Ačkoli se může v tomto kontextu zdát spoustě lidem to, že tím je vše dané a že neexistuje žádné schůdné/jiné východisko, opak je pravdou…

Pokud je to, v čem chceme žít, nebo tam, kde chceme žít, příliš drahé, abychom si to mohli pořídit do vlastnictví, řešením může být pronájem takového bytu. V první řadě je potřeba se mentálně nastavit na to, že trvale budeme bydlet u „cizích“ a ne ve vlastním. Zároveň je potřeba přistoupit a být připraven na to, že kdykoli si majitel vzpomene, nemusí nám prodloužit smlouvu, a budeme si muset opět hledat nový domov. Nicméně pokud je daný komfort a lokalita pro nás stěžejní, je potřeba přesně z těchto parametrů slevit a sžít se s občasným přesunem, s občasným navýšením ceny nájmu, atd. Důležitým bodem, na který bych však chtěla upozornit, je z mého pohledu „nutnost“ přece jen alespoň jednu nemovitost mít skutečně vlastní. To, že máme někde jinde nějakou nemovitost, která nám však z různých důvodů nevyhovuje, neznamená, že v ní musíme bydlet. Tak, jak si sami pronajmeme takový byt tam, kde chceme, kde se nám líbí a kde se cítíme dobře, tak stejně tak se může někomu dobře fungovat v naší vlastní nemovitosti. Řešením je pronajmout svou vlastní nemovitost a sám žít v pronájmu. Pro někoho možná „sci-fi“, ale život je krátký na to, abychom většinu času trávili tam, kde nám to nevyhovuje. A i když se nejedná o úplně optimální řešení (ideální by bylo mít schopnost si takovou nemovitost samozřejmě koupit), lepší nějaké řešení, než žádné. Vaše nemovitost bude placená nájemníkem a vy si budete platit nájem zase svém pronajímateli. Jestliže zatím žádnou nemovitost nemáte, doporučuji ji však koupit. Hypoteční úvěr lze získat jen v určitém věku, za určitých podmínek, a tak prostě kupte takovou nemovitost, na kterou finančně dosáhnete, ale KUPTE JI! Nežijeme v době a v zemi, kde se o vás kdokoli jiný, než vy sami, postará. A i když budete žít v nájmu, tak je důležité mít jistotu, že máte něco vlastního, co vždycky můžete prodat, nebo tam sami bydlet (když bude nejhůř). Přece jen až člověk nebude v produktivním věku, je těžké dopředu odhadnout, kde se bude pohybovat výše nájmů a jaký bude váš příjem v důchodu, když už nebudete pracovat, abyste pronájem „utáhli“.