Co nám říká energetický štítek?

Energetický štítek, neboli průkaz energetické náročnosti budovy, se postupně proměnil zprvu ze zbytečné byrokratické nutnosti v dosti důležitou a zájmovou položku při prodeji nemovitosti, a to jak pro laickou veřejnost, tak i pro subjekty, které jsou s nemovitostmi nějakým způsobem provázané (developeři, financující banky, atd.).

Od července 2015, tedy již téměř 10 let, platí povinnost uvádět při prodejích a pronájmech energetickou třídu budovy. U rodinných domů se jedná o energetickou třídu domu jako takového, ale u prodeje bytu se nejedná o energetickou třídu tohoto jednotlivého konkrétního bytu, ale o energetickou třídu celé budovy, tzn. bytového domu, ve kterém se bytová jednotka nachází.

Energetický štítek řeší energetickou úspornost budovy z hlediska veškeré dodané a spotřebované energie. Výsledná energetická třída, do které bude budova zařazena, je stanovena výpočtem ze všech energií, které do budovy vstupují. Tzn. vytápění, ohřev vody, osvětlení, chlazení, klimatizace, větrání… Stejně tak se uvažuje s energií, jež slouží pro zařízení, která všechny tyto vstupní energie zajišťují (tepelná čerpadla, vzduchotechnické jednotky, atd.). Výsledné množství dodané energie za rok se vydělí celkovou podlahovou plochou budovy. Výsledkem je tedy spotřeba energie na 1m² za rok. Energetický štítek (PENB) má sedm kategorií označených písmeny A až G (nejlepší A - mimořádně úsporná, B - úsporná, C - vyhovující, D - nevyhovující, E - nehospodárná, F - velmi nehospodárná a nejhorší G – mimořádně nehospodárná). Roční energie na 1m² je udávána v kWh a rozptyl je stanoven přesnými tabulkovými hodnotami. Dle výsledné hodnoty je pomocí tabulkových hodnot budova zařazena do konkrétní kategorie. Díky ní můžeme mít představu o současných a budoucích nákladech na provoz.

Laiky je považován energetický štítek za důležitý od chvíle, kdy začaly ceny energií extrémně stoupat (cca 2 roky nazpět). Cenový nárůst energií způsobil časté vysoké nedoplatky a následné rapidní zvýšení měsíčních nákladů na bydlení v podobě mnohem vyšších zálohových plateb, než na které byli spotřebitelé dříve zvyklí. Nejen však měsíční náklady jsou důležité. Neméně důležitá kategorie PENB je i pro žadatele o hypoteční úvěr při koupi nemovitosti. Bankovní instituce jsou schopny snížit úrokovou sazbu finálnímu spotřebiteli, jestliže kupuje nemovitost v kategorii „A“ (mimořádně úsporná), nebo v kategorii „B“ (úsporná).

Developery PENB musí zajímat, i kdyby nechtěli. Nejen, že je PENB od roku 2009 povinnou součástí projektové dokumentace všech nově stavěných budov, ale energeticky málo náročné budovy jsou nutnou podmínkou nové výstavby, neboť je plošná snaha o snižování spotřeby energií.

Platnost PENB je 10 let, proto je dobré kontrolovat, zda je vám při koupi nemovitosti poskytnut PENB ještě platný, nebo již „propadlý“.